Blog Fotoalbum O mně Odkazy Historie

Školní výlet

Úterý ráno, byl jsem probuzen nechutným pípáním budíku v 5:30. Půl hodinky na přípravu a sbalení věcí a hurá na městkou. Docela jsem se divil kolik lidí jede v šest ráno autobusem. Myslel jsem že pojedu sám stejně jako posledně takhle brzo ráno, ale to byla neděle a ne všední den. V 6:30 už jsem stál mezi spolužáky na vlakovém nádraží. Cesta vlakem do Prahy není moc zajímavá. Ve vlaku se dá celkem dobře spát. Docela by mě zajímalo podle čeho se tomu vlaku říká rychlík. Nakonec se ten vlak přeci jenom doplazil do Prahy a my jsme vesele vyrazili na Václavák. Následovalo hledání muzea voskových figurín. Málem jsme místo toho vlezli do domu s nápisem SexMachinesMuseum. Z dálky byl totiž vidět jenom nápis museum. Možná by to bylo zajímavější než figuríny, který jsme nakonec po radě pošťačky našli. Pak jsem se vrátili na Václavák a byl rozchod, ale to už nebylo tak zajímavý.

Zajímavější měla být druhá část a to návštěva 3D kina IMAX. Měla a nebyla. Na programu byl film Mumie: Tajemství faraonů. Název nevypadal špatně, ještě když to mělo být ve 3D. Jenže to jsme nevěděli, že to je 40 minutový dokument o ničem. Brýle docela šli. Ukázalo se, že nejlepší je koukat doprostřed plátna a chvilku trvalo než jsem si zvyknul na obraz. Trojrozměrný bylo většinou jenom popředí scény a pozadí mi přišlo normální a jenom jemně rozmazaný. Chvílemi bylo taky vidět obraz dvojitě. Pokud ještě někdy navštívím kino IMAX, tak abych se kouknul na pořad Dinosauři a to jedině, když budu mít cestu do Prahy ještě kvůli něčemu jinému.

Tak jsem to konečně sepsal. Trvalo mi to přes hodinu a celou dobu mi k psaní běžela pořád dokolečka úžasná písnička Grace Kelly. Kterou by jste si určitě měli poslechnout. Nevím proč, ale tu písničku už poslouchám několik dní pořád dokola.

Na rybách

Tak konečně jsem včera odříkal před skupinkou učitelů a spolužáky pár slov o mé praxi u firmy Bosch. Možná jsem to spíš odkoktal než odříkal, ale hlavně že se všichni dozvěděli pár základních údajů o firmě. Nezařadil jsem se mezi ty co byli pochváleni za dobrou práci, ale ani mezi ty co to neměli až tak úplně v pořádku. Tím jsem splnil poslední podmínku k postupu do dalšího ročníku. Takže po posledních čtrnácti dnech plných zkoušení, písemek a u některých žáků přemlouvání, že si opravdu zaslouží tu lepší známku mám konečně klid. Už jenom přežít poslední týden, vzít si kus papíru a jsou tu dva měsíce prázdnin.

Potom co jsem přišel domů a zapnul počítač, blikalo mi na monitoru jestli nechci vyrazit na ryby. A tak jsem ve dvě hodiny seděl s Hodim a Pájou v autě a mířili jsme do Purkarce na čerství vzduch. V táboře tentokrát žádní zahraniční rybáři, ale češi se čtyřma autama, károu a obřím přístřeškem z plachty. Museli jsem se tedy usídlit na vedlejší louce u vody. Hodi nahodil, zatímco Pája vyrazil pípat na louku. No a já jsem vytáhnul foťák a všechno jsem to dokumentoval. Takže se můžete podívat na fotky. Pak jsme došli zkontrolovat jestli rostou houby. Další kontrola byla jestli hospoda v Purkarci vypadá pořád stejně. A pak už následovala cesta domu.