Blog Fotoalbum O mně Odkazy Historie

Důkaz

Tak konečně se to povedlo. Konečně mam důkaz, že na moje krmítko občas zavítá nějaký ten ptačí návštěvník. Sice nevím co je to za druh ptáka, ale to nevadí. Hlavně že se nechal konečně nějaký ten ptáček vyfotit. Na krmítku už jsem taky viděl sojku, straku, sýkorku a vrabčáka. Všichni se ale báli a jak jsem se objevil s foťákem, tak rychle zmizeli.

Změna

Začala moje desetidenní praxe u firmy... Z reklamních důvodů nebudu jmenovat jaké. Školní třídu s lavicí jsem vyměnil za kancelář se stolem na kterém stojí počítač. Místo čmárání obrázků na papír ve škole, když se nudim, čmárám na počítači záhadný stroje do výkresů a běhám sem tam s metrem abych ty stroje přeměřil. Je to sice zajímavější než většina věcí ve škole, ale to vstávání v šest a návrat domu ve tři odpoledne mě přestává bavit. Kdyby aspoň nebylo takový horko. Jinak obrázek je samozřejmě kreslený ve škole. To při jakým předmětu jsem to kreslil, radši nebudu zveřejňovat. Ještě by někdo řek že nedávám pozor na výklad učitelky.

Kap...kap...kap...

Stále prší. Stále kape. Stále jsem nezačal nosit deštník. Proč taky když jak fajn chodit v dešti a dopadají na vás kapky, pokud ovšem máte nějaký suchý cíl kam dorazit a když je to jenom deštík a ne stěny vody. Tak proč se tahat s věcí nebezpečnou pro ostatní chodce. Z mého krmítka pro ptáčky se stalo koupátko. Chtěl jsi jít vyfotit nějakou tu kapku, ale aby mi nezmokla technika, tak jsem radši fotil nějakou tu uměle vytvořenou kapku v suchu doma. Nedaří se a nedaří udělat nějakou pořádnou fotku. Aspoň na ukázku ta nejpovedenější fotka. A co dělat když venku pořád prší. Třeba si prohlížet fotky různých autorů na DIGIareně. I já tam mam profil a už taky dvě fotky, ale přezdívku neprozradím, musíte si mě najít podle fotek.

Na prázdné řece

O víkendu bylo hezky a tak jsem vyrazili na vodu. Já s taťkou, Pepa, Skrček a samozřejmě Ricci. Start jsme měli ve Zlaté Koruně. Hezky sice bylo, sluníčko svítilo skoro pořád, ale vítr byl dost studenej. Řeka prázdná až na jednu početnou skupinu lodí, kterou jsme potkali cestou. Voda tekla, takže jsme nemuseli ani moc pádlovat. Cestou jsme se zastavili a upekli jsme si oběd. Celou dobu jsem se vydržel opalovat na háčku, i když to byla dřina. Vyfotil jsem pár fotek. Prostě úžasný.

Jen co jsme dorazili domů, tak jsem se navečeřel a vyrazil na výjezdní zasedání do hotelu v Hodějovicích. Fandit našim hokejistům, kteří jen tak tak vyhráli a informovat se o tom že v létě tábor nebude. Hlavně jsem si taky jel pro stativ, který jsem si po minulý výpravě zapomněl u Hodiho v autě. Nakonec dne mě zaujal pavouček lezoucí na sedadle přede mnou, když jsem se vracel večer trolejbusem domů. Pořád se spouštěl dolů a zase šplhal nahoru. Běhal sem a tam po sedadle. A tak pořád dokola.

Duha

Tak jsme o víkendu zase vyrazili do přírody, akorát někdo tu přírodu hledal na nesprávných místech.V pátek po obědě jsem začal vyhlížet Hodiho s Pájou. Okolo druhé hodiny dorazili, naložili jsme moje věci a vyrazili jsme do Purkarce na naše oblíbené místo, kde na nás už čekala Míša, Míša a Kikina. Hodi hned nahodil a začal tahat jednu rybu za druhou a tak pokračoval až do odjezdu. Chvilku jsme čekali než přijeli Řepa s Michalem, posilnili jsme se něčím malým k jídlu a vyrazili fandit našim hokejistům.

Po výhře našich jsem se s Hodim a Pájou vydali zpátky aby jsme postavili stany, ale začala bouřka a tak jsme seděli v autě, chvilku jsme si povídali, pak jsme si dali řízky a spali než bouřka skončila. Když bouřka utichla začali jsme stavět. Poprvé jsem vyzkoušel stavbu mého nového stanu. Po dokončení stavby dorazil i zbytek členů výpravy. Protože holky neměli stan tak spali u mě ve stanu, Hodi s Pájou spali v Pájově stanu, Řepa s Michali ve svým autě na předních sedačkách a já jsem hlídal Hodiho auto ze zadních sedaček. V sobotu už se toho moc nedělo. Váleli jsme se na sluníčku, koukali jak Hodi chytá ryby. Já jsem fotil co se dalo a večer jsme odjeli domů. Jestli vás zajímá jak to vypadalo, tak se můžete kouknout na fotky.