Blog Fotoalbum O mně Odkazy Historie

Tak jinak

Protože po poslední změně webu si Skrnda stěžovala, že se to moc podobá jejím stránkám, tak jsem několik dní pracoval na úplně jiném vzhledu a různých dalších rozšířeních.

Změn je málo, jsou však velké. Určitě jste si na první pohled všimli, že vzhled je úplně jinej a přibyl nám postraní panel. Obsah zůstává stále stejný, ale máme tu několik dalších funkcí. Největší novinkou je RSS, který si někteří žádali už dříve. Může se stát, že s nim budou ještě nějaký problémy, protože si nejsem jistej jestli jsem ho správně nastavil. Další je rozdělení textů do kategorií, kdyby se to snad někomu hodilo. S tím souvisí i archiv ve kterém se dají články vyhledávat nejen podle již zmíněných kategorií, ale i podle data. Jinak všechno ostatní zůstává při starém.

Maturák

Tak konečně to máme za sebou. Je až neuvěřitelný jak zdlouhavý a náročný je připravit pár hodin zábavy pro pár lidí. Pořád to bylo daleko a najednou je to za náma.

Ve tři hodiny jsme se sešli v kulturním domě Vltava v Českých Budějovicích a pomalu začali všechno připravovat. Secvičili jsme nástup, vlastními ústy nafoukli 200 balonků a vyzdobili jsme sál. Mezitím si kapela připravila nástroje a podobný věci. Chvilku před sedmou začali přicházet první hosté, no a v sedm už se začalo hrát. Program mezi sedmou a osmou jsem nějak nestihnul, ani nevim proč. Programu jsem se začal věnovat až v osum, protože jsem byl jeho součástí. Ano, na řadě byl nástup a šerpování. I když jsem udělal během nástupu pár chybiček a nejspíš jsem ani nebyl jedinej, tak to dopadlo dobře. Skoukli jsme naše video. Postupně jsem si prošli uličkou, potřásli rukou naší třídní i třídnímu a samozřejmě panu řediteli. Jen co jsme si přiťukli, vrhli jsme se všichni po penězích na zemi. Mé skóre je 185,- Kč a nějaký halíře, který už neplatí, takže jsem je nepočítal a pak ještě nějaký zahraniční měny.

Potom se už jenom slavilo, pilo, tancovalo. O půlnoci proběhlo nějaký to překvapení, ale to neni podstatný. Slavilo se až do půl třetí. Pak jsme předali sál, nakonec i se všema klíčema, co se začali objevovat po kapsách a pokračovali jsme dál. Je to divný, ale ve tři ráno je všude zavřeno. Až na nonstopy a tak jsme do jednoho s nasazením posledních sil došli, usedli a zhodnotili uplynulý večer. Fotky jsou tentokrát jenom z příprav a pak pár u stolu, jinak jsem neměl čas fotit a moje sestřička nedorazila kvůli nemoci.

Úpravy

Protože jsem byl poslední týden nemocný a ležel jsem doma, tak jsem měl dost času promyslet si nový vzhled webu. Změny jsou jenom drobné. Trochu se nám změnil vzhled i když ne nijak výrazně. Z odkazů nám zmizela galerie, ale přibyli odkazy a poslední komentáře se posunuly úplně dolů. Hlavní změna je v albu. Prohlížení fotek teď probíhá přes slimbox, který začíná být dost oblíbený. Takže si teď můžete lépe vychutnat prohlížení fotek.

Šťastný nový rok

Máme za sebou další rok plný zážitků. Co se vlastně událo v tomto roce? Stalo se toho dost a fotek přibylo spoustu. Během března jsem přešel na nový vzhled webu a objevil se blog. Díky tomu si teď nemusím pracně vzpomínat na některý události. Přibližně ve stejné době proběhlo spuštění stránek odchytové a asistenční služby animal-rescue, o které se starám. Dále následovalo úspěšné ukončení třetího ročníku. Největší událost však nastala koncem srpna, když jsem si pořídil tisícovku. Pak už následují jenom dvoje důležitý narozeniny a to třicet let oddílu a Evči osumnáctky. To by byl stručný soupis podstatných událostí. A co mě čeká v novém roce? Hned v lednu se uskuteční můj maturák, což bude obrovská událost, na kterou se určitě všichni moc těší. Z toho plyne, že následovat bude moje maturita, což bude obrovská událost, na kterou se určitě nikdo netěší. Co bude dál už zaleží na tom jak dopadnu. No a protože už za necelý dvě hodinky je půlnoc, tak bych měl začít přemýšlet o novoročních předsevzetích a myslím, že jich nebude málo. Takže přeji všem šťastný nový rok.

Bílá stopa

Když nepřišel sníh za námi, museli jsme jít my za sněhem. Po pečlivém naplánování trasy a shlédnutí Cestománie na téma cesta na severní pól jsme se vydali na běžky. Hned časně z rána mě a tatínka vyzvedli Skrček, Pepa a Ricci a Frantou jsme vyrazili směr Kvilda. Když jsme dorazili, tak jsme si napřed koupili v pekárně něco ke svačince a pak už jsme skočili do stopy. Sluníčko svítilo, nad náma modrá obloha, pod náma bílý sníh a okolo spousta lidí. Dojeli jsme na Horskou Kvildu a odtud jsme pokračovali dál na Korýtko, kde jsme si dali oběd. Po dobrém obědě a krátkém odpočinku jsme se podle mapy, kterou má Skrček v hlavě, vydali zpátky na Kvildu. Po menších změnách směru jsme se tam nakonec v pořádku dostali i přes některé náročné sjezdy. Pak už jsme si jenom na chvilku sedli do pekárny a jeli jsme zase domů. I přes naše rychlé tempo jsem stihnul udělat pár fotek.